Existence lidstva ohrožena!

13. května 2017 v 10:00 |  Povídky
.... aneb cvičně psaná maturitní slohovka.

Píše se rok 2175. Země byla napadena! Děsivá monstra, strašnější než nejhorší noční můry, ovládla naši planetu. Kdo se však neukryl do podzemí, byl zničen. Přežilo jen několik zástupců lidské rasy. Začíná postapokalyptická budoucnost, v níž nepřátelé lidstva mají převahu. Zatím ... (zadání)

Zemina. Poslední vesnice, ve které existuje lidský život. Obyvatelé se ukrývají ve svých moderně vybavených panelákových domech, zatímco po ulicích neohrabaně pochodují roboti. Všude se mluví internetovým jazykem zvaným htmlština. Roboti mají v ušním laloku zabudované neviditelné kamery, které natáčí vše, co se kolem děje. Místo očí používají červené lasery, kterými oslňují nepřátele a odlišují se tak od nich a od zbytku civilizace. Na hlavách jim ční plešatá místa, jež spolehlivě zachycují Wi-Fi signál, který vydává celá planeta. Vše je dokonale propojené tak, aby spolu roboti příliš nekomunikovali, ale i přesto viděli do budoucnosti. Když už ale začnou mluvit, stojí to opravdu za to! Z úst totiž vydávají pisklavé zvuky, kterým rozumí jen oni a slova formulují přerušovaně.

Stojím na půdě Zeminy před svým domem. Pode mnou praská deset let starý skleněný chodník. Lekla jsem se, že jsem si k obědu snad přidala trošku víc hranolek z KFC a ihned studem sklopila svůj zrak k zemi. Ten tam však nevydržel dlouho, jelikož jsem si na chodníku povšimla podivuhodného stínu, přibližujícího se blíž a blíž ke mně. Vzhlédla jsem a uviděla hodně zvláštního tvora. Na roboty, kentaury a podobné nestvůry jsem již byla zvyklá, ale tohle jsem v životě neviděla. Neznámý obr vypadal jako hodně zvláštní dinosaurus zkřížený s lidskou rasou s hlavou něčeho podobného lvovi. Ustrašeně jsem vyjekla, ztratila rovnováhu a upadla. To jsem však neměla dělat.

V tu chvíli, kdy se moje pánev dotkla chodníku, celý chodník vzplál rudým žárem, který se rychle rozšiřoval do okolí. Zanedlouho jím byla pohlcena celá Zemina, která se nenávratně blížila k svému konci. "Proboha!" zaúpěla jsem, "vždyť nepřežijeme!"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 girl-diy girl-diy | E-mail | Web | 13. května 2017 v 14:08 | Reagovat

Zajimavé, práce se ti moc povedla

2 Boudicca Boudicca | Web | 13. května 2017 v 15:23 | Reagovat

Docela by mě zajímalo, jak znělo zadání? :) Práce je super, má dost dobrý spád!

3 Lenča - autorka Lenča - autorka | Web | 13. května 2017 v 15:33 | Reagovat

[2]: Zadání je ten první odstavec, už jsem to dopsala i do textu, díky za upozornění :)

4 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 13. května 2017 v 17:54 | Reagovat

k Maturitě aspoň podle nás by to mělo být delší...Jinak moc pěkné, líbilo se mi... :-)

5 dinosaurss dinosaurss | Web | 14. května 2017 v 16:34 | Reagovat

No páni, velmi povedené, vážně skvěle napsáno! :-)

6 Cecílie Cecílie | Web | 17. května 2017 v 9:12 | Reagovat

Trochu pesimistické. Začátek hodně popisný, konec rychlý. Myslím, že jako pracovní verze dobrý, ale ještě by to chtělo nějakou pointu.

7 Ježurka Ježurka | Web | 20. května 2017 v 12:55 | Reagovat

Docela mne dostalo i to, že i po tolika letech stále funguje KFC. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama