Exkurze do vinařských oblastí Rakouska

30. dubna 2017 v 23:44 |  Zážitky
V pátek 21. dubna jsme se spolu s paralelní třídou zúčastnili poznávací exkurze do rakouského příhraničí.

Naše výprava začala ráno zhruba o čtvrt na osm, kdy jsme se všichni shromáždili na autobusové zastávce a natěšeně čekali na příjezd autobusu. Kolem půl osmé do něj všichni nastoupili a vyrazilo se na cestu. Během ní jsme se dozvěděli několik zajímavých informací o rakouské ekonomice a než jsme se stihli nadechnout, už jsme byli na místě. Náš první cíl se nacházel totiž hned za hranicemi. Vystoupili jsme a přes vinice se vypravili na to nejkrásnější místo: Südmährerkreuz. Cesta nebyla moc dlouhá, proto jsme si ji užívali, jak se to dalo. Zlom nastal až pod kopcem na onu zmiňovanou kulturní památku. Nejdřív nevypadal moc dlouze, ale hned za zatáčkou jsme se přesvědčili o opaku. Ani to nás však neodradilo vystoupat dál a za zvuku oblíbených písniček jsme vyšplhali až nahoru. Záhy jsme zjistili, že cesta určitě nebyla marná. Pohled na sluncem osvětlený památníček byl totiž jako z reklamy!

Zde jsme zjistili, že tohle místo bylo postaveno na památku odsunutých Němců z jihomoravského pohraničí po druhé světové válce.
Když jsme vystoupali na ten nejvyšší vrcholek, naskytl se nám úžasný pohled na Mikulov.


Potom nás už čekal jen návrat do autobusu a pokračovali jsme v putování. Další cíl bylo Muzeum nesmyslů neboli Nonseum v nedalekém Herrnbaumgartenu. Tady jsme si kromě jiných nesmyslů mohli všimnout například lyží pro seniory, biologické sekačky na trávu, tříkolky pro dvojčata, postele pro fotbalisty nebo také vinného šachu. Ten poslední byl pro naši exkurzi jako dělaný Usmívající se.


Kdo vyhrává, musí vyprázdnit skleničku. Tak je udržena rovnováha rovných šancí na výhru.

Další památka se nacházela několik kilometrů od Nonsea, proto jsme se opět vrátili do autobusu. Tam jsme si odpočinuli, popovídali, snědli poslední zbytky svačin a vypravili se dál - ke zřícenině hradu Falkenstein.


Prohlídku jsme domluvenou neměli, ale to nikomu nevadilo. Nahoře jsme dokonce našli poslední zbytky sněhu, což se nám, zvlášť klukům, velice líbilo. Smějící se

Posledním a zároveň nejvíce očekávaným místem byl Erlebniskeller neboli zážitkový sklep v Retzu. Ještě před vstupem jsme se rozdělili na dvě poloviny a jedna z nich šla na prohlídku historickou částí města. Uprostřed stála velká kašna. Všichni se udivili, když nám paní průvodkyně řekla, že o slavnostech vína v ní neteče voda, nýbrž jiná pochutina.
Nyní byla kašna vyzdobena spíš ve velikonočním stylu.


Potom jsem kolem dalších významných památek prošli k radnici. U ní nám paní průvodkyně řekla, že je z ní krásný výhled na celé město a že každý, kdo se sem dostane, si jej nemůže nechat ujít. My jsme byli nejspíš první, kdo nešel nahoru. Jenže to jsme ještě nevěděli o jednom z mnoha dalších překvapení.

Protože na procházku kolem památek šla jen polovina skupiny a druhá měla rozchod po náměstí, nyní jsme se vyměnili. Ve volném čase jsme šli do jednoho z obchodů, kde jsme si koupili něco k jídlu nebo se jen tak kochali vyzdobeným náměstíčkem.

Když se všichni zase sešli u kašny, vydali jsme se již celá skupina do Zážitkového sklípku. Ten se nacházel 30 metrů pod zemí. Když jsme po schodech sestoupali dolů, jako první jsme si všimli mapy, která visela na levé straně. U ní nám paní průvodkyně pověděla základní informace o sklípku, mimo jiné i to, že měří 21 kilometrů a je to největší vinný sklep ve střední Evropě.


Zde se skladovalo víno, které bylo již nalito v lahvích. Zajímavým znakem na dveřích je velký hrozen.

Dále jsme prošli úzkou uličkou, ve které se nacházely kolejnice. Ty tu prý byly pro vozy, kterými se převážely sudy. Mimochodem, většina sudů byla dvakrát tak velká jako dospělý člověk, takže vále je by bylo dost nepraktické.
Ptáte se, jak sem ty sudy dostávali? To je další zajímavá kapitola.
Ještě venku se celý sud očísloval a poté rozebral na jednotlivé části. Ty se pak po jedné dostávaly dovnitř dírou ve stropě a podle očíslování se poskládaly jednotlivé sudy. Na kruhovité spodní části se pak nacházela značka, dle které vinaři poznávali, na jaké víno se sud používá. Napříkad R bylo pro červené a podobně. Ono by to nevadilo, ale potom by se z bílého vína rázem stalo červené, jen proto, že se nalilo do sudu od jiného typu vína ....

Ve sklípku jsme narazili i na maskota Erbskilleru - Réziho.
Když jsme došli na konec, uviděli jsme před sebou ještě další kousek zážitkového sklípku. Byla to už poslední část, která ovšem bývá otevřená jen v určitých předem daných dnech, ve kterých jsme tam ale my nebyli. Paní průvodkyně ale byla tak ochotná, že nám s chtí představila i tuhle místnost. Vešli jsme dovnitř a nestačili se divit - všude na zemi byl písek a dokonce i na stěnách a stropě byla nějaká písčitá hmota, do které se dalo kreslit i psát cokoliv, co vás zrovna napadlo.


Tady už jsme byli opravdu na konci. Jedinými dveřmi jsme se dostali ven ze sklepa - do místnosti, kde se prodávalo víno. Tam pro nás pracovníci měli připravenou ochutnávku moštu z červeného vína a kdo chtěl, mohl si zde zakoupit víno jako parádní suvenýr z výletu.

Zde naše exkurze končila a my se plni zážitků vypravili zpět domů. Jak se říká, všude dobře, doma nejlépe.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Chatboards Chatboards | Web | 1. května 2017 v 16:32 | Reagovat

Já zbožňuju Rakousko! :) Je to krásná zemně a mé krásné vinice. Vždy když tam jedeme, tak jedeme okolo těchto vinic a dívám se říkám si: Ach to je krása. :)
No, rád jsem rád že si m itak rkásnou vzpomínku připoměla a jinak líbí se mi ten stůl, co vypadá jak šachovnice. :D Ten se jim povedl. :-)  :-)  :-)  :-)

2 Zdenka Zdenka | Web | 1. května 2017 v 19:01 | Reagovat

Tak to byl opravdu zajímavý výlet ;-)  :-)  :-)

3 dinosaurss dinosaurss | Web | 2. května 2017 v 14:26 | Reagovat

Musel to být velmi pěkný a především zajímavý výlet. :-) ..Fotografie jsou moc hezké.

4 moje-farby moje-farby | Web | 3. května 2017 v 0:37 | Reagovat

super šachovnica! O_O  :D

5 Ježurka Ježurka | Web | 5. května 2017 v 16:25 | Reagovat

Krásný výlet! Také jsme dřív hodně jezdili na poznávací zájezdy a výlety, zůstaly nám krásné vzpomínky, jen tak dál!

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 5. května 2017 v 19:55 | Reagovat

Moc hezky jsi to napsala, jako bych byla s Tebou. Máš i hezké fotky. V Mikulově jsem několikrát byla, ale v Rakousku ne. :-)

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 8. května 2017 v 14:00 | Reagovat

No jižní Morava má zajímavé pokrařování u sousedů...oěkné fotky :-)

8 Amelie Amelie | Web | 8. května 2017 v 18:22 | Reagovat

Krásný výlet, to bych si nechala líbit.

9 padesatka padesatka | E-mail | Web | 12. května 2017 v 20:59 | Reagovat

Mám ráda výlety s průvodcem...to je vždycky lepší, než se někde sama plácat s mapou... :-)

10 Boudicca Boudicca | Web | 13. května 2017 v 15:11 | Reagovat

Dolní Rakousko je nádherné, nejvíce mě nadchla Kremže a ametystové doly v Maissau, kde si můžeš vykopat vlastní ametysty (a následně si je i odvézt domů). Další klasikou je cyklostezka podél Dunaje; je tam zkrátka krásně. Ty vinné sklepy z pískovce, kde se dá psát po stěnách, máme i na Jižní Moravě, taky jsem se v jednom byla podívat. :)

11 Cecílie Cecílie | Web | 11. června 2017 v 11:47 | Reagovat

Tato oblast je velmi pěkná a není od nás daleko. Občas tam vyrazíme na kolech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama