S humorem za poznáním

13. ledna 2017 v 20:39 |  Povídky
Tuhle povídku jsem psala do jedné literární soutěže. Tam sice neuspěla, ale myslím, že vám by se mohla líbit. Mám pravdu?

Stalo se to jednoho chladného zimního večera. Já a pár mých přátel jsme seděli spokojeně u krbu a pročítali nejnovější zprávy z internetu. Politika, sport, kultura. "Klasika, nic nového," povzdechla jsem si a překlikla na další stránku. Jako první na mě doslova vyskočil příspěvek s názvem "Pomozte zachránit tygry před vyhynutím". Zaujalo mě to a hned jsem spolu s Aničkou, Eliškou a Pavlem otevřela článek. Začetla jsem se do prvního odstavce, zatímco jsem si mnula zmrzlé ruce nad krbem. Tygr ussurijský, nejohroženější druh na světě. Posledních 250 jedinců ve volné přírodě. V posledním vrhu není samec. Tato informace mě doslova šokovala. Vyjekla jsem zděšením a s Pavlem jsme si vyměnili vyděšené pohledy. S tím musíme něco udělat, zněl plán.

Další den po škole jsem měla o zábavu postaráno. Vytvořit plakáty, vytisknout a následně je rozvěsit na vývěsní plochy v našem městě. Sešli jsme se všichni ve tři hodiny u mě doma a začali přemýšlet nad vizáží plakátu. Elišce by se líbilo velké černé písmo, mně zase přijde vhodnější světlejší s tmavším podkladem. Pavel by zase rád fotografii s barevným čitelným nápisem: "Zachraňte tygry ussurijské." Nemohli jsme se dohodnout, tak nás nakonec musela rozsoudit Anička.Ta vymyslela, že plakát bude podložený tmavým papírem, na něm bude viset fotka tygra a nad fotkou bude čnít velký nápis. Všichni jsme s jejím nápadem souhlasili, a tak nezbývalo už nic jiného než se pustit do práce. Vybrali jsme formát A0, to proto, aby se tam všechno krásně vlezlo. Poté jsem našla na internetu fotku tygra, Pavel začal kreslit a vystřihovat nápis, Anička nás kontrolovala a Eliška se zhostila celkového naaranžování na papír. Když bylo vše hotovo, zkontrolovali jsme dosud nepřilepená písmena a spolu s fotkou je následně nalepili. Celý plakát jsme doplnili prosbou o pomoc a telefonním číslem. Teď už stačilo jen dát o sobě vědět.
Bylo půl sedmé, když jsme se všichni společně vypravili do ulic. Vývěsní plochy, stojící před místním supermarketem, čekaly jen a jen na nás. Za deset minut bylo vyvěšeno a my se odebrali domů.

Ubíhaly týdny, my netrpělivě kontrolovali SMS a radovali se z každé přijaté zprávy. Bohužel to většinou byly různé nabídky a když už se někdo ozval, byl z opačného konce republiky. Už jsme to pomalu vzdávali, když mi zařinčel v kapse mobil. Zmáčkla jsem zelené tlačítko a zaslechla ženský hlas. Dozvěděla jsem se, že slečna je stejně stará jako my, akorát nevidí a že by nám ráda pomohla. Trochu mě to zaskočilo, protože jsem se nikdy s nevidomým člověkem nesetkala, ale nedala jsem na sobě nic znát a domluvila se s ní na místě, kde se potkáme. "Mohly bychom třeba v neděli na nádraží?" ozvalo se ze sluchátka a já souhlasila.

Nastal poslední den v týdnu a já se měla setkat s nevidomou dívkou. Byla jsem nervózní, ale ale touha pomáhat byla silnější. Přijel modrobílý vlak a z něj začali vystupovat lidé. Nikde jsem nikoho neviděla, až z prostředního vagónu vystoupila sympatická dívka. Kdyby neměla bílou hůlku, ani bych nepoznala, že jde o člověka, který nevidí. Pozdravily jsme se a začaly si povídat. Řekla jsem jí o všem, co jsme se rozhodli podniknout a taky o mých třech kamarádech, kteří mi se vším pomáhají. Ona mi na oplátku prozradila, že se jmenuje Ema a že moc přátel nemá. Přišla mi jako milý člověk a po příchodu domů jsme ji hned začlenili mezi sebe do party. Zapadla mezi nás tak hladce, že ani nebylo poznat, že má nějaký handicap. Měla smysl pro humor, takže nám často zlepšovala náladu svými vtipy, nejednou vymyšlenými.

Začalo jaro a ve škole probíhala již tradiční burza nejkrásnějších výtvarných prací. Každá třída nakreslila obrázky, jak si představuje svět nevidomých a ty se potom za dobrovolný příspěvek do zapečetěné kasičky prodávaly. Cílem bylo vybrat co nejvyšší částku, která by putovala na ohrožené tygry. Prodalo se opravdu hodně věcí a mnoho lidí přispělo do kasičky jen tak, bez toho, aby si něco hezkého koupili. Nebylo proto divu, že ke konci už peníze nebyly kam dávat a museli jsme vyrobit provizorní pokladničku, kterou jsme dodatečně zapečetili.

Po ukončení burzy jsme přepočítali peníze a když jsme zjistili, že jsme na konto ohrožených tygrů vybrali přes 35 tisíc korun, byli jsme nejšťastnější lidé na světě. Celou částku jsme poté odeslali do Nadace pro podporu ohrožených tygrů a mysleli jsme si, že celé dobrodružství je již za námi. Jenže to jsme byli na omylu.

Jednoho dne nám zavolal nějaký pán a představil se jako Marek Michelin z již zmiňované nadace. Pochválil nás za věnovanou částku a nabídl nám, že bychom se za odměnu mohli jet za tygry podívat. Celý zájezd by nám zaplatil, jen že si máme rozhodnout, jestli chceme jet nebo ne. Nerozmýšleli jsme se dlouho a téměř sborově vyhrkli "ano". Vzali jsme s sebou i Emu a vydali se za dalším zážitkem. Nastoupili jsme do letadla a těšili se na setkání s tygry. Cesta se nám ani nezdála dlouhá, protože nám ji svými humornými historkami zpříjemňovala Ema. Skoro nepřetržitě jsme se smáli a ani nevnímali čas.

Po několika hodinách letu jsme byli na místě. Viděli jsme tygry ve volné přírodě a řeknu vám, je to úplně jiný pocit, než když jste v zoologické zahradě. Na celou akci jsme měli průvodce, který nám vyprávěl spoustu zajímavých informací a nám se jen tajil dech. Celý výlet jsme zakončili pokřtěním týden starého tygříka (bohužel ne ussurijského), kterého jsme pojmenovali Elsa a vypravili se na cestu zpět.

Všichni jsme rádi, že jsme tímto způsobem poznali novou kamarádku a měli možnost pomoci ohroženým zvířatům.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Chtěli byste pokračování tohoto příběhu?

Ano, určitě 100% (4)
Ne, v žádném případě 0% (0)
Nevím 0% (0)

Komentáře

1 Zdenka Zdenka | Web | 14. ledna 2017 v 16:39 | Reagovat

Pěkná povídka :-)

2 MarijaKes MarijaKes | Web | 14. ledna 2017 v 17:41 | Reagovat

Pěkný skutek. :-)

3 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 15. ledna 2017 v 10:57 | Reagovat

Máš, mně se rozhodně líbí ;-)

4 Sugr Sugr | E-mail | Web | 16. ledna 2017 v 17:41 | Reagovat

Tak to musela být nějaká náročná literární soutěž, protože já bych ti úspěch určitě zajistila, kdybych tam byla rozhodující. ;-)

5 Eleanor Eleanor | Web | 16. ledna 2017 v 19:28 | Reagovat

Píšeš naozaj veľmi pekne :) Teším sa ked si prečítam ďalšiu tvoju tvorbu.

6 Maty26 Maty26 | Web | 16. ledna 2017 v 20:18 | Reagovat

Škoda, že si nepomohla doopravdy.... :-(
Lidé přivedli skoro k vyhubení plno zvířat! Mezi ty nejtragičtější "příběhy" patří například nosorožec Cottonův, kde by bylo i těch 250 jedinců hafo! Jsou totiž nyní jen 3.... :-(  :-(  :-(

7 Lenča Lenča | Web | 16. ledna 2017 v 22:08 | Reagovat

[6]: Ano, vím o tom a také mě to moc mrzí :-(  Kdybych k tomu měla prostředky a dostatek času, určitě bych se na pomáhání vrhla doopravdy, tomu věř ;-)
...................
Děkuji všem za kladné ohlasy, moc si toho vážím :-)

8 Casion Casion | Web | 18. ledna 2017 v 18:57 | Reagovat

Námet na príbeh je to zaujímavý, len si to tak zaujímavo poskladala. Napr. výrobe plagátov si venovala v príbehu dosť miesta, ale úžasný výlet k tigrom mal jeden odsek. Možno by som to rozšírila, prípadne urobila ako dva príbehy, jeden o zbierke a pomáhaní a druhý o výlete :-)

9 snilekpise snilekpise | Web | 19. ledna 2017 v 16:05 | Reagovat

K tvému komentáři.. na affs není nic složitého :) je to něco jako "slib", že budeme navzájem pravidelně chodit k sobě na blog a komentovat články :)  a záleží na každém jak mu to vyhovuje s časem, ale tak na minulém blogu jsem to měla obden :) je to většinou na domluvě :)
takže kdyby jsi měla zájem, tak stačí napsat :)

10 Lenča Lenča | Web | 19. ledna 2017 v 16:37 | Reagovat

[8]: Tak tím jsi mi teď úplně vnesla brouka do hlavy :D

Takže otázka pro všechny: Chtěli byste pokračování?

11 Niana Niana | E-mail | Web | 21. ledna 2017 v 15:37 | Reagovat

Pěkné, určitě pokračování :)

12 Ježurka Ježurka | Web | 22. ledna 2017 v 13:43 | Reagovat

Hezké, jen kdyby to bylo vždy tak v životě, že? :-D

13 Ježurka Ježurka | Web | 22. ledna 2017 v 14:13 | Reagovat

Leni, ještě k tomu písmu, už je to super, přečetla jsem to, kdyby bylo písmo o malinko větší, nemělo by to už chybu, ale to neřeš, i tak to jde číst. Díky.

14 Lenča Lenča | Web | 22. ledna 2017 v 14:41 | Reagovat

[13]: Není zač, vetší už to bohužel nejde :( Nebo možná jde, ale nevím kde to nastavit.
A s tím životem naprosto souhlasím :D

15 S S | 22. ledna 2017 v 18:18 | Reagovat

[14]: Jde to hrozně jednoduše! Když si ten kdo čte tvé články zmáčkne u sebe na PC, či notebooku - klávesu CTRL a poté klávesu +
zvětší si tvé články na velikost jakou bude chtít! ;-)

16 Layouty od Kačky Layouty od Kačky | Web | 22. ledna 2017 v 19:51 | Reagovat

Ahoj...prosím ťa .. :D dohodneme sa na tom layoute už nejako? :D Vianoce už sú preč, tak možno by sme sa konečne dohodli na niečom inom :D

17 Hrašulee Hrašulee | Web | 23. ledna 2017 v 10:50 | Reagovat

Je to pěkné :-)

18 snilekpise snilekpise | Web | 24. ledna 2017 v 12:30 | Reagovat

Moc se mi to líbilo, akorát mi to trošku přišlo moc rychle napsané, ani ne moc uvedeno do děje.. Ale jinak nápad je to moc pěkný a i přes tyto věci se mi to fakt moc líbilo.

19 slunecnyden slunecnyden | Web | 28. ledna 2017 v 13:43 | Reagovat

Je vidět, že máš ráda zvířata.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama